Ze sbírek GASK

Přinášíme Vám online seriál prezentující vybraná díla ze sbírek a stálé expozice GASK, dozvíte se zajímavosti o životě umělců i samotných děl.

Dnes si představíme dílo malíře, grafika a lustrátora Jiřího Anderleho z našich sbírek. Jde o dílo s názvem Princ Wilhelm Schaumburg-Lippe, Vyznamenaný z roku 1980.

Jiří Anderle nastoupil na českou výtvarnou scénu v polovině šedesátých let dvacátého století v rámci návratu k figuraci. Proslul především svou grafickou tvorbou, v které vyvíjel nezaměnitelnou uměleckou řeč, založenou na mistrném ovládání a kombinování grafických technik. Rozsáhlé a různorodé dílo, které Anderle vytvořil za více než padesát let, zahrnuje grafické listy, kresby, obrazy a plastiky. Při veškeré rozmanitosti forem a technik můžeme v Anderleho projevu vnímat společného jmenovatele kritického humanistického vidění, zaměřeného na konkrétní historické jevy i obecná lidská témata. Reflektuje svět prostřednictvím dramatické proměny, v níž se lidská postava stává metaforickým ztělesněním vnitřní povahy.

V roce 1980 začal Jiří Anderle pracovat na cyklu s názvem Iluze a realita, který se dále věnoval tématu sestupu lidstva do propasti sebezničení.Tento cyklus představuje patrně nejsžíravější grotesky, jaké lze v jeho díle nalézt. Inspirací mu byla fotografie Chlapec s hračkou ručního granátu v newyorském Central parku z roku 1962, kterou Anderle viděl na výstavě americké fotografky Diane Arbusové v Paříži v roce 1979. Otřesná konfrontace dětství a smrtící zbraně (byť napodobeniny) spolu se zneklidňujícím šklebem chlapce zanechala v Anderlem nesmazatelný dojem. Dětské vzpomínky na legionářské veterány se v jeho představivosti posléze spojily s úvahami o zvěrstvech války a začal používat fotografie jako přiznanou předlohu ke svým obrazům. Na základě dobových černobílých fotografií Anderle portrétoval monumentální rozuzlení lidského příběhu; mnohdy symbolicky svléká své postavy (slovy autora onen „striptýz mentální i de facto“), aby odstranil rozdíly v hodnosti nebo postavení tváří v tvář neúprosnému osudu každé postavy. Proniká vnějšími znaky světské moci a odhaluje duši uvnitř, umísťuje své postavy do dimenze, v níž je fyzické vzezření definováno tím, co mají v sobě nebo co zažívají – brutalitu, nabubřelost, hrůzu z tragické smrti. Vzhledem k opravdové působivosti těchto groteskních portrétů je zřejmé, že fotografie je paradoxně iluzí a Anderleho dimenze realitou.

Není bez zajímavosti, že historická postava na originální fotografii v tomto obraze je úzce spjata s českými novodobými dějinami. Princ Wilhelm zu Schaumburg-Lippe (Vilém kníže ze Schaumburg-Lippe) (1834–1906) v roce 1860 zdědil po svém otci východočeské panství Náchod a Ratibořice a následně se zasloužil o jejich zemědělský i průmyslový rozvoj. V roce 1866 se zúčastnil bojů v prusko-rakouské válce, po návratu míru se jako mecenáš věnoval umění a vědám. Snad by ho proto potěšilo, že je symbolicky přítomen ve stálé expozici naší galerie.

 

 

Přílohy