Projekt Kaligrafie zvuku je vyústěním dlouhodobě zkoumaného tématu sklářské umělkyně ovlivněné několikaletým pobytem v Japonsku Lady Semecké, která pozoruje přírodní jevy, zaznamenává je v jejich pohybu a současně zkoumá možnosti jejich smyslového vnímání. Na druhé straně zájem o materiál, jeho vlastnosti a vlastní zpracování autorku přivádí k tematizování zvuku jakožto jevu závislém na hmotě a čase.
Instalace prezentuje skleněné obrazy mraků – oblačných soustav – navazující na starší skleněné obrazy krajin, které nesou vizuální stopu pohybu sypké hmoty, skleněné drti na ploše mechanicky rozvibrované tabule. Bezprostředně zaznamenávají samovolný proces nízkofrekvenčních vibrací a svou vizualitou referují o způsobu šíření vln prostorem. Mraky jako nekonečně proměnlivé formy nesou podobu vln, jejichž frekvence však nezasahuje do
zvukového pole.
Naproti tomu akustické objekty sledují možnosti tvaru a materiálu ve vztahu ke zvuku a prostoru. Vizuální a akustický výraz klasických materiálů, jako je čedič, porcelán či pálená hlína, poskytuje prostor k prolínání smyslového vnímání a představivosti, k mapování hranic uměleckého artefaktu, designu a zvuku. Objekty ve tvaru zvonů vybízejí návštěvníka k interaktivní účasti na vytvoření zvukového signálu, účastník nechá některý ze zvonů rozeznít a zaposlouchá se do vln šířících se prostorem až do jejich utichnutí. Autorka usiluje o vytvoření kontemplativní situace, v níž je zvukový vjem potvrzením ticha.