Edukační programy pro druhý stupeň základních škol

Co je to hudba? Vyjadřuje něco? Jak na nás působí? Umělec Zdeněk Kirchner dokázal ztvárnit jemné i energické jazzové pasáže v malbě Jazz. Program s hudebními, pohybovými a výtvarnými aktivitami ukáže dětem, jak blízko k sobě hudba a výtvarné umění mají a jak na sebe mohou působit.

Co všechno se může stát materiálem k výtvarné tvorbě? Co je to přátelství a kdo je pro nás anděl? Tiše stojící socha Anděl pro Vitíka od sochařky Věry Janouškové je poctou jejímu dobrému příteli. Věra Janoušková dávala odpadkům ze smetiště novou tvář a šanci na druhý život. Děti se inspirují umělkyní a vytvoří pomocí netradičních materiálů svého anděla.

Všímáme si lidí kolem nás? Dokážeme poznat, zda se radují, nebo trápí? Co je to charita? A co je to duše? Pavel Brázda byl umělec, který zkoumal lidskou duši a tvořil pestrobarevné lidské portréty. Při zkoumání jeho obrazu Paní Charita budeme pátrat po obyčejných situacích, poznávat velké i malé zkušenosti, hádat vztahy mezi lidmi a povídat si o barvách.

Dokážeme se domluvit beze slov? Bez psaní? Bez telefonu? Čím bychom mohli běžné prostředky k dorozumívání nahradit? Umělkyně Adriena Šimotová ve své tvorbě zpodobňuje člověka a využívá k tomu svérázné techniky. V programu děti zkoumají všední gesta a momenty a experimentují s dorozumíváním i beze slov.

Kdo jsou lidé, které Josef Čapek ve svých obrazech zachytil? Proč je maloval? Proč postavy vypadají jako skládanky z geometrických tvarů? Program k obrazu Kolovrátkář zavede děti do světa geometrických tvarů a světa lidí, kteří mají v životě méně štěstí než ostatní.

Jak může naše jednání ovlivnit dění na druhém konci světa? Jaký vliv mají na člověka jiné kultury? Co nám jejich poznání může přinést? Český malíř Otto Placht žije s indiánským kmenem v amazonském pralese a ve své tvorbě spojuje domorodé i moderní výtvarné tradice. Prostřednictvím obrazu Tráva se děti přenesou do hlubin pralesa a vlastní tvorbou znázorní bohatství, o které můžeme přijít nezodpovědností vůči planetě.

Vzdělávací obory: Člověk a společnost, Člověk a příroda

Světlo i tma přicházejí vždy ve svůj přesný čas.
Jak proniká světlo tmou? Jak se dá zobrazit? Děti si prostřednictvím pokusu vyzkouší šíření světla z bodového zdroje. Dílo Obraz Luďka Filipského a vlastní tvorba pomůže dětem uvědomit si, že světlo není jenom předmětem zkoumání fyziků, ale můžeme v něm nalézt hluboké duchovní poznání.

Vzdělávací obor: Člověk a příroda

Jak nás ovlivňuje náhoda nebo naopak předem připravený řád? Co je to struktura a linie? Zdeněk Sýkora došel ve svých malbách od realistických obrazů až ke geometrické abstrakci a využíval ve své tvorbě matematické principy. Děti si vyzkouší vznik obrazu netradičním náhodně-řádným způsobem.

Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace

Co to jsou předsudky? Kde se berou? A jak nás ovlivňují? Jaké mohly existovat předsudky v době těžkého socialismu u nás? Čím mohly být determinovány? Žáci se seznámí s tvorbou Jaroslava Vožniaka. Stanou se součástí performance na způsob dadaistického kabaretu po vzoru výtvarné skupiny Šmidrů, k níž patřil právě i Vožniak. Toho celý život v jeho tvorbě provázela jakási „šmidří“ absurdní divnost, která odrážela nejen iracionální a panoptikální klima tehdejší české společenskopolitické scény.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Je to jen obyčejný kámen? Jiří John ve svých dílech často zobrazoval nerosty a horniny skryté pod povrchem země. Objevoval nenápadnou krásu kolem nás, tu, která je na první pohled neviditelná. Johnovo typické zachycení různých vrstev a využití jemné šrafury žákům poodhaluje, co se může skrývat pod povrchem, v přirozených předmětech kolem nás, ale i v nás samotných.

Vzdělávací obor: Člověk a příroda, Člověk a společnost

Co všechno se nám vybaví, když se řekne čtverec? Co všechno může ze čtverce vzniknout? Jak složité nebo naopak jednoduché může být hledání čtverce? Tvorba Jana Kubíčka je založena na vášni pro tento základní a dokonalý geometrický tvar a na střídmé kombinaci černé, bílé a modré. Děti prostřednictvím akcí se čtvercem poznají nevšední spojení matematických postupů a výtvarné tvorby.

Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace

Je fascinující, jak funguje naše hlava. Vždyť bez ní by nemohl pracovat zbytek našeho těla. Co všechno je schopná si zapamatovat? Co všechno se umí naučit? Co si dokáže představit? A co když se tyto a jiné další schopnosti a dovednosti propojí s pozoruhodným světem umění? Schopnost Theodora Pištěka dávat předmětům nové významy a vytvářet nové příběhy zavede žáky do vnitřního světa jejich vlastní hlavy i hlav jiných lidí.

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Člověk a zdraví, Jazyk a jazyková komunikace

Co může způsobit jedno mávnutí motýlího křídla? Může toto jedno mávnutí ovlivnit dění na druhém konci světa? Žáci prostřednictvím díla Svatopluka Klimeše řeší problematiku klimatických změn. Pomocí křehkého a pomačkaného papíru otevírají problematiku věčně se opakujícího procesu vznikání a zanikání.

Vzdělávací oblasti: Člověk a příroda, Člověk a společnost

Co všechno můžeme vyčíst z pomníků, které vídáme v ulicích měst? Ladislav Šaloun je známý jako autor pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Prostřednictvím rozsáhlého souboru Šalounových děl, o který GASK pečuje, se žáci seznámí s uměním ve veřejném prostoru, pokusí se interpretovat některé z Šalounových soch, vcítí se do historických osobností a vše vyjádří vlastní sochařskou tvorbou.

Období: 1. republika

Kdo je tajemným pražským chodcem? Jaké myšlenky se mu honí hlavou? Na jaké otázky hledá odpověď? Dílo Pražský chodec Františka Hudečka seznámí žáky s avantgardou, se spojením výtvarného umění a literatury, architektury, hudby, divadla i vědy a techniky. Stejně jako tehdejší umělci získají i oni prostor pro své myšlenky a vyjádření svých představ a tušení.

Období: meziválečné

Co se skrývá v kýmsi zapomenutém kufříku? Komu asi patřil a do jaké doby nás přemístil? Co symbolizuje lev a co kůň? Žáci se seznámí se životem Emila Filly a procítí jeho životní vzestupy i pády. Pokusí se interpretovat jeho dílo a vlastní výtvarnou aktivitou je přetvořit tak, aby exprese zobrazené historické události získala pozitivní vývoj. Jaký by historie získala směr a kde bychom byli dnes?

Období: 2. světová válka

Jak se může spletitá historie promítat v jednoduché základní formě? Může být zvolený materiál nositelem pocitů? Může nekonkrétní zobrazení sochy zobrazovat konkrétní událost? Žáci budou společně hledat příběhy, které se mohou zhmotňovat v díle Olbrama Zoubka, interpretovat sochu Zastřelený a společně se pokusí hledat vlastní příběhy.

Období: 50. léta 20. století

Jak čin Jana Palacha zasáhl dnešní dospívající generaci? Může být současnou společností vůbec pochopen? Jak se mohl Jan Palach cítit, když se uchýlil k tak radikálnímu kroku? Jak jej vnímala tehdejší společnost? Nad dílem Jiřího Sozanského si žáci odpoví na tyto a další otázky, seznámí se s rokem 1969 a událostmi kolem Jana Palacha. Cílem programu je přinést podnětnou úvahu nad aktuálním významem historických událostí pro dnešní společnost.

Období: 60. léta 20. století

Jaké stavy mysli zažíváme? Umíme je vyjádřit nejen slovy nebo výrazem tváře, ale také pohybem? I na tyto otázky si odpovídal při své práci umělec Rudolf Němec, který svou akční tvorbou reagoval na dobu a na aktuální stav své mysli. Žáci rozkryjí obsah Němcova díla a naváží na něj výtvarnou aktivitou.

Období: 70. léta 20. století

Jak události roku 1989 změnily životy českých umělců? A jak se promítly do jejich tvorby? Co je to rezignace? Jak se může projevit u jednotlivce? A v celé společnosti? Žáci projdou labyrintem událostí let 1968 až 1989 a dozví se, jak zasáhly do osudu malířky Květy Válové. Prostřednictvím jejího díla a vlastní tvořivou aktivitou si uvědomí, jak každý člověk může ovlivnit svou cestu životem a jak aktivní přístup jednotlivců a jejich vzájemná spolupráce mohou vést k vítězství celé společnosti.

Období: 80. léta 20. století 

Jsou peníze hydra? Je člověk dobrým, jen dokud nezačne jít o prachy? Co je to finanční krize 90. let v České republice? Vladimír Merta v cyklu Velký finanční skandál vytvořil technikou enkaustiky a s použitím amerických centů a československých desetihaléřů ojedinělou kritickou reflexi kapitalismu a nových společenských poměrů. Ale čas pokročil dále, a proto se zamyslíme nad hořkostí odkazu řetězových krachů bank, co v naší společnosti zanechal a co se naopak mění v nejmladší generaci.

Období: 90. léta 20. století – současnost

Kdo byli a jsou jezuité? Čemu sloužila jezuitská kolej? Jezuité jsou známí svým postojem ke vzdělávání a kladným vztahem k interdisciplinárním přesahům. Také jejich misijní činnost nezanedbatelně ovlivnila místa, kde působili. Co do těchto míst přinesli? Jaké by to bylo, kdybychom se ocitli v nové, ještě neprobádané zemi? Žáci se seznámí s jezuitským řádem, s misijními cestami jezuitů a jejich posláním, zaměřeným především na vzdělávání.

Život je krátký, umění trvá. Právě tato věta je zvěčněna ve štukové výzdobě jezuitské koleje. Často bývají slovu umění přisuzovány pouze jeho výtvarné a hudební polohy, ale nesmíme opomíjet ani ty divadelní a literární. Vždyť právě jezuité byli nakloněni prvkům dramatizace ve vzdělávání. Umění je nutno vnímat všemi smysly, protože všechno souvisí se vším. Žáci se seznámí s nejvýznamnějšími prvky barokního umění, jako jsou temnosvit, optický klam, pohyb, řád, symetrie, dynamika, nebo třeba emoce.

Ale co když…  Jezuité byli všestranně založení a velmi vzdělaní. Silná víra v Boha, ale i ve vědu z nich učinila všestranné osobnosti. Jedním z oborů, ve kterém vynikali, byla farmacie. Své dovednosti aplikovali nejen na členy řádu. Kutnohorským obyvatelům města poskytovali léčiva, která vznikala pod rukama zkušených jezuitských apatykářů. Na svých misijních výpravách se setkávali s novými druhy rostlin, které zkoumali a zaznamenávali do herbářů. Co je lék a kde se bere? Žáci se stanou jezuitskými lékárníky a budou vytvářet léčivé postupy.