Edukační programy pro ZUŠ

Co všechno si představíme, když se řekne zahrada? Kolik barev a tvarů v ní objevíme? Čeká nás v zahradě nějaké tajemství?  Malíř Aleš Lamr namaloval obraz Létající zahrada jako vzpomínku na svoji zahradu dětství, kde zažil mnoho dobrodružství. Program s výtvarnou aktivitou představí dětem svět nekonečné představivosti, barev a tvarů.

Co je to hudba? Vyjadřuje něco? Jak na nás působí? Umělec Zdeněk Kirchner dokázal ztvárnit jemné i energické jazzové pasáže v malbě Jazz. Program s hudebními, pohybovými a výtvarnými aktivitami ukáže dětem, jak blízko k sobě hudba a výtvarné umění mají a jak na sebe mohou působit.

Co všechno se může stát materiálem k výtvarné tvorbě? Co je to přátelství a kdo je pro nás anděl? Tiše stojící socha Anděl pro Vitíka od sochařky Věry Janouškové je poctou jejímu dobrému příteli. Věra Janoušková dávala odpadkům ze smetiště novou tvář a šanci na druhý život. Děti se inspirují umělkyní a vytvoří pomocí netradičních materiálů svého anděla.

Všímáme si lidí kolem nás? Dokážeme poznat, zda se radují, nebo trápí? Co je to charita? A co je to duše? Pavel Brázda byl umělec, který zkoumal lidskou duši a tvořil pestrobarevné lidské portréty. Při zkoumání jeho obrazu Paní Charita budeme pátrat po obyčejných situacích, poznávat velké i malé zkušenosti, hádat vztahy mezi lidmi a povídat si o barvách.

Dokážeme se domluvit beze slov? Bez psaní? Bez telefonu? Čím bychom mohli běžné prostředky k dorozumívání nahradit? Umělkyně Adriena Šimotová ve své tvorbě zpodobňuje člověka a využívá k tomu svérázné techniky. V programu děti zkoumají všední gesta a momenty a experimentují s dorozumíváním i beze slov.

Jak si představujete ideální místo v přírodě? Je tím místem louka, les nebo park? Antonín Slavíček maloval všechna přírodní zákoutí v různých ročních dobách a náladách. Do jeho podzimního Veltruského parku vstoupí děti povídáním, kreslením a lepením a objeví kouzlo vlastní představivosti.

Kdo jsou lidé, které Josef Čapek ve svých obrazech zachytil? Proč je maloval? Proč postavy vypadají jako skládanky z geometrických tvarů? Program k obrazu Kolovrátkář zavede děti do světa geometrických tvarů a světa lidí, kteří mají v životě méně štěstí než ostatní.

Co všechno můžeme vyčíst z pomníků, které vídáme v ulicích měst? Ladislav Šaloun je známý jako autor pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Prostřednictvím rozsáhlého souboru Šalounových děl, o který GASK pečuje, se žáci seznámí s uměním ve veřejném prostoru, pokusí se interpretovat některé z Šalounových soch, vcítí se do historických osobností a vše vyjádří vlastní sochařskou tvorbou.

Období: 1. republika

Kdo je tajemným pražským chodcem? Jaké myšlenky se mu honí hlavou? Na jaké otázky hledá odpověď? Dílo Pražský chodec Františka Hudečka seznámí žáky s avantgardou, se spojením výtvarného umění a literatury, architektury, hudby, divadla i vědy a techniky. Stejně jako tehdejší umělci získají i oni prostor pro své myšlenky a vyjádření svých představ a tušení.

Období: meziválečné

Co se skrývá v kýmsi zapomenutém kufříku? Komu asi patřil a do jaké doby nás přemístil? Co symbolizuje lev a co kůň? Žáci se seznámí se životem Emila Filly a procítí jeho životní vzestupy i pády. Pokusí se interpretovat jeho dílo a vlastní výtvarnou aktivitou je přetvořit tak, aby exprese zobrazené historické události získala pozitivní vývoj. Jaký by historie získala směr a kde bychom byli dnes?

Období: 2. světová válka

Jak se může spletitá historie promítat v jednoduché základní formě? Může být zvolený materiál nositelem pocitů? Může nekonkrétní zobrazení sochy zobrazovat konkrétní událost? Žáci budou společně hledat příběhy, které se mohou zhmotňovat v díle Olbrama Zoubka, interpretovat sochu Zastřelený a společně se pokusí hledat vlastní příběhy.

Období: 50. léta 20. století

Jak čin Jana Palacha zasáhl dnešní dospívající generaci? Může být současnou společností vůbec pochopen? Jak se mohl Jan Palach cítit, když se uchýlil k tak radikálnímu kroku? Jak jej vnímala tehdejší společnost? Nad dílem Jiřího Sozanského si žáci odpoví na tyto a další otázky, seznámí se s rokem 1969 a událostmi kolem Jana Palacha. Cílem programu je přinést podnětnou úvahu nad aktuálním významem historických událostí pro dnešní společnost.

Období: 60. léta 20. století

Jaké stavy mysli zažíváme? Umíme je vyjádřit nejen slovy nebo výrazem tváře, ale také pohybem? I na tyto otázky si odpovídal při své práci umělec Rudolf Němec, který svou akční tvorbou reagoval na dobu a na aktuální stav své mysli. Žáci rozkryjí obsah Němcova díla a naváží na něj výtvarnou aktivitou.

Období: 70. léta 20. století

Jak události roku 1989 změnily životy českých umělců? A jak se promítly do jejich tvorby? Co je to rezignace? Jak se může projevit u jednotlivce? A v celé společnosti? Žáci projdou labyrintem událostí let 1968 až 1989 a dozví se, jak zasáhly do osudu malířky Květy Válové. Prostřednictvím jejího díla a vlastní tvořivou aktivitou si uvědomí, jak každý člověk může ovlivnit svou cestu životem a jak aktivní přístup jednotlivců a jejich vzájemná spolupráce mohou vést k vítězství celé společnosti.

Období: 80. léta 20. století

Jsou peníze hydra? Je člověk dobrým, jen dokud nezačne jít o prachy? Co je to finanční krize 90. let v České republice? Vladimír Merta v cyklu Velký finanční skandál vytvořil technikou enkaustiky a s použitím amerických centů a československých desetihaléřů ojedinělou kritickou reflexi kapitalismu a nových společenských poměrů. Ale čas pokročil dále, a proto se zamyslíme nad hořkostí odkazu řetězových krachů bank, co v naší společnosti zanechal a co se naopak mění v nejmladší generaci.

Období: 90. léta 20. století – současnost

Kdo byli a jsou jezuité? Čemu sloužila jezuitská kolej? Jezuité jsou známí svým postojem ke vzdělávání a kladným vztahem k interdisciplinárním přesahům. Také jejich misijní činnost nezanedbatelně ovlivnila místa, kde působili. Co do těchto míst přinesli? Jaké by to bylo, kdybychom se ocitli v nové, ještě neprobádané zemi? Žáci se seznámí s jezuitským řádem, s misijními cestami jezuitů a jejich posláním, zaměřeným především na vzdělávání.

Život je krátký, umění trvá. Právě tato věta je zvěčněna ve štukové výzdobě jezuitské koleje. Často bývají slovu umění přisuzovány pouze jeho výtvarné a hudební polohy, ale nesmíme opomíjet ani ty divadelní a literární. Vždyť právě jezuité byli nakloněni prvkům dramatizace ve vzdělávání. Umění je nutno vnímat všemi smysly, protože všechno souvisí se vším. Žáci se seznámí s nejvýznamnějšími prvky barokního umění, jako jsou temnosvit, optický klam, pohyb, řád, symetrie, dynamika, nebo třeba emoce.

Ale co když…  Jezuité byli všestranně založení a velmi vzdělaní. Silná víra v Boha, ale i ve vědu z nich učinila všestranné osobnosti.  Jedním z oborů, ve kterém vynikali, byla farmacie. Své dovednosti aplikovali nejen na členy řádu. Kutnohorským obyvatelům města poskytovali léčiva, která vznikala pod rukama zkušených jezuitských apatykářů. Na svých misijních výpravách se setkávali s novými druhy rostlin, které zkoumali a zaznamenávali do herbářů. Co je lék a kde se bere? Žáci se stanou jezuitskými lékárníky a budou vytvářet léčivé postupy.