Proces / The Trial

ENG ↓

Pavel Brázda (1926–2017)

Proces

1975–1979

tempera, překližka. 81,5 × 118,3 cm

GASK O 1971

Zakoupeno s podporou Ministerstva kultury ČR, 2023

Vizuální řeč Pavla Brázdy je v kontextu českého, snad i mezinárodního umění zcela nezaměnitelným jevem. Má své kořeny v různých historických etapách a myšlenkových proudech evropské kultury: nebyla mu cizí gotická „nadreálnost“ ani Chiricova metafyzická prostorovost. Především však pramení z autorova životního kréda „stát za svou pravdou“, z jeho nekompromisního odmítnutí být jakkoliv poplatný dobovým ideovým nátlakům či stylistickým dogmatům. V Brázdových fantaskních výjevech, souvisejících se skutečností autorova života i se stavem moderní společnosti, stojíme před uhrančivým zrcadlením rozmanité šíře lidského duševního bytí, slovy autora „od děsivosti k idealismu“.

Brázdův obraz Proces z druhé poloviny 70. let 20. století reflektuje v symbolickém „překlenutí“ represivní ovzduší stalinismu i tehdejší normalizace. Autor dotyčný obraz uvádí takto: „Tento obraz je především monumentem komunistického totalitního systému. A k tomu i všech podobných policejních systémů od inkvizice až po současné mučírny. Jeho námětem jsou politické monstrprocesy z 50. let, a to především s Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou a dalšími, a jejich trvalý otisk v dalších letech takto založeného systému.“ Svým obsahem i formálním řešením představuje obraz Proces významný „styčný bod“ mezi Brázdovým raným dílem a pozdní etapou. V duchu zmíněných autorových myšlenkových přesahů mezi historickými epochami a současností se zde konfrontuje „pekelná vidina“ středověkých vyobrazení soudného dne s kafkovskou noční můrou moderního věku. Nechybí přitom cit pro absurditu s odkazem na banalitu všedního dne i na pokleslou kulturu.

Pavel Brázda (1926–2017)

The Trial

1975–1979

tempera on plywood, 81.5 x 118.3 cm

GASK O 1971

Purchased with the support of the Czech Ministry of Culture, 2023

Pavel Brázda’s visual language is a wholly unique phenomenon in the context of Czech (and perhaps also international) art. It has its roots in various historical periods and intellectual streams of European culture: Brázda was no stranger to Gothic ‘otherworldliness’ or de Chirico’s metaphysical spatiality. Above all, however, it stems from his own personal credo of ‘standing by one’s truth’, his uncompromising refusal to be in any way beholden to the ideological pressures or stylistic dogmas of the day. In Brázda’s fantastical scenes, related both to the reality of the artist’s life and the state of modern society, we stand before a mesmerising reflection on the diverse breadth of human mental existence spanning, in Brázda’s own words, ‘from horror to idealism’. Brázda’s painting The Trial from the second half of the 1970s symbolically reflects the repressive atmosphere of Stalinism and post-1968 hard-line Communist dogma. The artist describes the painting as follows: ‘This painting is primarily a monument to the Communist totalitarian system. And to all similar police systems, from the Inquisition to the torture chambers of today. Its theme is that of the political show trials of the 1950s, particularly those of Milada Horáková, Záviš Kalandra and others, and their lasting imprint on the system established in the years that followed.’ In terms of both content and visual style, The Trial represents an important link between Brázda’s early work and his later period. In the spirit of the artist’s intellectual crossovers between historical eras and the present day, the ‘hellish vision’ intrinsic to medieval depictions of Judgment Day is juxtaposed here with the Kafkaesque nightmare of the modern era. There is also a sharp sense of absurdity, with