Výstava Muž v pozadí 2012–2015 představí vzájemně provázanou komiksovou i volnou tvorbu česko-francouzské malířky Marty Morice. Divák je tak konfrontován se dvěma zdánlivě nesouvisejícími uměleckými přístupy, které jsou však ve skutečnosti dokladem o podvědomém prolínání a interferenci.
Více o výstavě
Kutnohorská iluminace (původně titulní list z dnes neznámé chorální knihy) vznikla koncem 15. století a její původ je spojován s dílnou významného pražského iluminátora Mistra Matouše. Jde o mimořádně kvalitní malbu, jež je v celoevropském kontextu unikátní svým detailním vyobrazením práce horníků v dolech i následného zpracování rudy, tavení stříbra a ražby mincí.
Více o výstavě
Výstava, která probíhá v roce 90. narozenin Jana Švankmajera, představuje všechny tvůrčí oblasti, do kterých tento světově proslulý surrealista zasáhl (koláže, grafiku, objekty, knižní ilustrace, medijní kresby, taktilní experimenty, sběratelství a samozřejmě film). Ústředním námětem projektu je tzv. disegno interno čili „vnitřní uspořádání“, tedy umělcovo obrazotvorné chápání podstaty daného námětu. Jde o princip, který ve Švankmajerově pojetí spojuje rudolfinský manýrismus a surrealistický „vnitřní model“. Důležitou součástí výstavy bude také prezentace malířského díla autorovy manželky Evy Švankmajerové (1940–2005), které s tvorbou Jana Švankmajera dodnes vede svébytný dialog. Bohatý doprovodný program je věnován jak stěžejním, tak i méně očekávatelným tématům, s nimiž Švankmajerova mimořádná imaginace pracovala a nadále pracuje.
Více o výstavě
Martina Skala je v Čechách známá především jako autorka a ilustrátorka dětských knih. Výstava představí její originální kresby pro dětské knihy i volnou tvorbu, které společně mapují cesty napříč kulturními světy, jimiž sama prošla, od Malé Strany až po indiánské vesnice.
Více o výstavě
Vratislav Karel Novák (1942–2014) byl sochařem, tvůrcem autorského šperku a pedagogem. Jeho tvorba se vymyká jednoznačné kategorizaci; přesahuje hranice jednotlivých oborů a představuje tak zcela svébytný fenomén v českém umění od konce 60. let 20. století. Geometrická racionalita konstruktivismu se v jeho díle konfrontuje a prolíná se subverzní ironičností, tvrdost či ostrost kovu a skla se zranitelnou smyslností lidského těla.
Více o výstavě
Koncept výstavy Mlčení akcentuje konflikt mezi „univerzální ideologií“, ať už jde o náboženský systém, nebo ideologický koncept ideálního uspořádání lidské společnosti, a pokusem o její aplikaci v konkrétních geografických a společenských podmínkách, zejména v kulturním prostředí této ideologii původně cizím. V tomto případě posloužil jako model (a záminka) impakt křesťanství, konkrétně katolicismu, do oblasti východní Asie, Číny a Japonska v 17. století. Ve vystavených obrazech se nenachází žádné řešení ani východisko.
Více o výstavě
Výstava představí kurátorský výběr z nejmladší ženské malby a sochy orientované na figuru a figuraci. Ústředním motivem projektu je jednak přítomnost silné generační výpovědi, jednak reflexe samotné proměny a aktualizace malířského a sochařského média v době post-informační, kdy se do konstituce díla zcela přirozeně integruje vliv informační mašinérie, společenského zrychlení, nových médií a především sociálních sítí.
Více o výstavě
V roce 2020 uběhlo takřka bez povšimnutí (také kvůli omezenému kulturnímu provozu v důsledku protiepidemických opatření) výročí 100 let od narození jednoho z nejosobitějších českých umělců generace nastupující po druhé světové válce Stanislava Podhrázského (1920–1999). Jak uvedla Marie Klimešová, Podhrázský je jedním z nemnoha českých umělců, kteří by, nebýt komunistické periody, bezpochyby dosáhli, díky nadčasovosti a jedinečnosti své tvorby, evropské proslulosti.
Více o výstavě
Rufina Bazlova (narozena v Hrodně, Bělorusko) je umělkyně, ilustrátorka a scénografka. Vystudovala Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni a Katedru alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty DAMU v Praze. Na české výtvarné scéně působí více než deset let. Používá tradiční řemeslnou techniku vyšívání, kterou však neuplatňuje dekorativně, nýbrž jako vyjadřovací médium v rámci protestní ironizace totalitní moci, představované především „posledním evropským diktátorem“ Alexandrem Lukašenkem.
Více o výstavě
Název výstavy František Kupka – Knihomol odkazuje nejen ke Kupkovu stejnojmennému kryptoautoportrétu z přelomu století, ale i k jeho dlouhodobému a systematickému zájmu o historii, filosofii a přírodní vědy, který stál nejen v pozadí jeho progresivních názorů na malbu, ale jehož výsledkem byl také poučený přístup k ilustracím historických textů. V neposlední řadě název odkazuje k fenoménu sběratelství bibliofilií a vztahu mezi umělcem a jeho přáteli a mecenáši. Tato tři témata tvoří základní pilíře výstavy Františka Kupky, která představí sedm souborů bibliofilií ze sbírek GASK.
Více o výstavě
Bez fotografií Vladimíra Uhra (1925–2016) by se neobešla snad žádná publikace o barokní architektuře v Čechách. Lásku k fotografii zdědil po otci, stejně jako vztah k přírodě a hudbě. Ačkoli zejména k ní se upínaly jeho naděje a představy o budoucím životě, byla to po válce právě fotografie, s níž spojil svůj profesní život.
Více o výstavě
Sochařka a multimediální umělkyně Markéta Váradiová (1973) se věnuje objektům a instalacím pracujícím s fyzikálními jevy, které využívá pro vytváření specifické vizuality podporující divákovu imaginaci. Prostřednictvím této hry rozkrývá další úrovně prostoru či místa.
Více o výstavě
Česky
English