Výstava Mölzer Kyncl Hilmar 1968–1978 poprvé systematicky mapuje tvorbu a životní příběh tří výrazných osobností poválečného umění – Milana Mölzera (1937–1976), Františka Kyncla (1934–2011) a Jiřího Hilmara (1937) – v klíčovém období deseti let po roce 1968. Projekt i stejnojmenná publikace si kladou za cíl zpřístupnit české veřejnosti fenomén autorů z okruhu tzv. nové citlivosti, kteří po roce 1968 emigrovali do Spolkové republiky Německo a rozvíjeli zde svůj konstruktivně laděný výtvarný jazyk v bezprostředním kontaktu s jednou z nejvýznamnějších světových uměleckých scén.

Výstava je koncipována jako mapa vztahů, míst a událostí, které formovaly jejich exilové působení. Kurátorský koncept vychází z principu „sítě“: sleduje uzlové body jejich aktivit v západním Německu, rekonstruuje společné výstavy, profesní i přátelské vazby, kontakty s galeristy, teoretiky a institucionálním prostředím a zasazuje jejich práci do širšího kulturně-historického rámce. V tomto smyslu uvádí tvorbu Mölzera, Kyncla a Hilmara do mezinárodního dialogu s progresivními proudy soustředěnými kolem Düsseldorfu, včetně okruhu skupiny ZERO. Připomíná také dobové souvislosti spjaté s osobnostmi typu Josepha Beuyse či s autory, pedagogy a sochaři působícími v tomto prostředí (např. Günter Uecker, Norbert Kricke, Klaus Rinke).

Důležitou součástí projektu je práce s archivními materiály, jejichž prostřednictvím se výstava snaží co nejpřesněji zrekonstruovat působení trojice umělců v SRN v letech 1968–1978 a odhalit nové souvislosti, které dosud v českém kontextu zůstávaly nedostatečně známé a odborně zpracované. Významnou časovou i interpretační linii tvoří deníkové záznamy – koláže Františka Kyncla, jež pomáhají osvětlit jeho uvažování a současně barvitě přibližují společensko-kulturní atmosféru doby. Výstava se zároveň dotýká Kynclových dlouhodobých aktivit, včetně jím vydávaného časopisu Černé na bílém, který upozorňoval odborné kruhy v SRN na umělce (zejména československé), kteří z různých důvodů nemohli nebo nesměli v Československu vystavovat, i na autory žijící mimo svou zemi.

Výtvarné přístupy všech tří autorů spojuje experimentální práce s tradičními materiály a technikami, což dává možnost přesného srovnání jejich tvůrčích záměrů: v určitých okamžicích se jejich strategie překrývají, jindy se každý z nich vydává vlastním směrem a originálně rozvíjí společné impulzy. Hlavní pozornost bude věnována zejména monumentálním pracím na papíře – reliéfům a objektům, jež podtrhují experimentální charakter děl i jejich evropský přesah. Výstava představí stěžejní, proslulá i dosud neznámá díla z veřejných i soukromých sbírek – jak ze sbírky GASK, tak z dalších českých institucí a soukromých kolekcí, převážně z České republiky, ale též např. z Německa.

Projekt v Galerii Středočeského kraje současně otevírá širší otázky dobového kontextu: ukazuje, jak individuální talent těchto autorů přesahoval pouhou reflexi trendů a jak jejich tvorba vnitřně souzněla nejen navzájem, ale také s mezinárodními tendencemi 70. let. Výstava tak vytváří prostor pro nový pohled na autory, jejichž práce dlouhodobě překračovala hranice domácího prostředí, a otevírá dialog mezi českou a evropskou uměleckou scénou období po roce 1968.

Výstavu doprovází dvojjazyčný katalog* a rovněž dokumentární film, které společně s výstavní prezentací dále rozvíjejí síť vztahů a příběhů spojených s exilovým působením Mölzera, Kyncla a Hilmara v letech 1968–1978.

*Křest katalogu proběhne 30. dubna a bude k dostání v našem GASK SHOP.