Výstavní projekt Pohled do prázdnoty není pohledem na prázdno bytí, které dle filosofa Martina Heideggera značí stav opuštěnosti (nepřítomnosti) bytí, kdy vládne nihilistická zběsilost rozpoutané techniky a ztuhlé metafyziky, ba právě naopak. Pohled do prázdnoty Richarda Loskota a Vítězslava Plavce zve na dualitní, iluzionistickou cestu za poznáním formou jemného znejistění, při němž si uvědomujeme, jak snadno mohou být naše zraky ošáleny. Napřímo tak zažijeme relativitu vizuálního světa a nejednoznačnost našich zažitých smyslových stereotypů.

Oba umělci vytvořili samostatné autorské instalace-prostředí, šitá na míru dvěma historickým prostorám s velmi specifickou a působivou atmosférou. Koloraturně proměnlivá Nadbarevná krajina Vítězslava Plavce se rozprostřela v barokních lázních Experimentálního prostoru I, zatímco Loskotova site-specific instalace Pohled do prázdnoty se vnořila do útrob barokního sklepení Experimentálního prostoru II. Obě díla, jakkoli jsou si vzdálena, mnohé spojuje. Formálním pojítkem je minimalismus a úspornost vyjadřovacích prostředků. Důležitou roli zde hraje hned několik společných faktorů: fyzikální vlastnosti světla (intenzita, barevnost, polarizace), dále procesuálnost (měnící se obrazová monochromie) a výrazné akcentování horizontu či percepčního rozhraní.

U Richarda Loskota je to rozhraní mezi hmotným světem bílého světla, které uhrančivě září z hloubi temné chodby, a jeho iracionálním odrazem v čeřené vodní hladině, kde se překvapivě odehrává úplně jiná scenérie, než jakou bychom očekávali. Loskotův Pohled do prázdnoty ve vodním zrcadlení poodhaluje imaginativní pohyby vesmírných těles a jako barevnou stínohru promítá ve smyčce rozechvělý západ a východ slunce. Instalace vyvolává pocit, že jsme svědky transcendentální podívané. Přímý pohled na bílé světelné prázdno se v zrcadle vody mění a prázdnotu nahrazuje děj napodobující koloběh dne.

Vítězslav Plavec oproti svému školiteli pracuje s horizontem krajiny. Na monumentální ploše dělí komplementární fialové a oranžovožluté pásy do dvou polí tak, aby evokovaly hranici mezi nebem a zemí. Dvoubarevný horizont autor osvěcuje třemi stejně zářícími LED světly, která postupně mění svou barevnost. Díky tomu dochází i k nečekaným koloristním změnám v exponované ploše. Tato nasimulovaná situace přináší zprávu o proměnách obzorů za různých světelných podmínek. Nestálost Nadbarevné krajiny sám Plavec komentuje slovy: „Rozhraní oblohy a země je to místo, kde nejčastěji dochází k překvapivým jevům. Na iluzivní skutečnost jsme si už zvykli natolik, že se ani nezamýšlíme nad tím, proč mají předměty jinou barvu v poledne a večer. Barevné iluze v průběhu dne rytmizují naše životy. A právě asi minutová sekvence změny barev v mé instalaci představuje jakýsi barevný cyklus dní.“

O umělcích

Vizuální umělec Richard Loskot (*1984, Most) je absolventem Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (Ateliér vizuální komunikace), kde v současné době také pedagogicky působí. Jeho sofistikovaná tvorba na pomezí výzkumu a experimentu vychází z propojování architektury, sochařství a nových technologií. Autor patří mezi zakládající členy skupiny UAII – tato písmena jsou zkratkou pro umění, architekturu, inteligenci a intervenci, což potvrzuje Loskotův zájem o prostorovou tvorbu a komplexnější řešení prostředí. Přestože se umělec pohybuje na výtvarné scéně něco málo přes jednu dekádu, má za sebou doslova raketový let ověnčený řadou ocenění. Celkem třikrát byl vybrán do finále Ceny Jindřicha Chalupeckého (2012, 2014, 2017) a v roce 2007 zvítězil v soutěži Exit pořádané Galerií Emila Filly v Ústí nad Labem. Často je také prezentován na zahraničních výstavách (Biennale Giovani Monza, Galerie Rotor v Grazu, Astrup Fearnley Museet v Oslu) a v roce 2013 byl jedním z finalistů ceny Blumm Prize v Bruselu.

Vítězslav Plavec (*1996, Karlovy Vary) absolvoval obor Design prostředí na Fakultě umění a architektury při Technické univerzitě v Liberci a v současnosti na téže škole pokračuje jako student ateliéru Richarda Loskota. V roce 2019 své znalosti o architektuře rozšiřoval v malajské metropoli Penang na zdejší umělecké univerzitě v rámci studijního pobytu. Aktivně vystavuje teprve čtyři roky a jeho instalace ve veřejném prostoru Simulakra obdržela cenu Neon na festivalu Signal v roce 2021.

Doprovodný program:

Komentovaná prohlídka s umělci a kurátorkou 28. 5. 2022 v 15:00.