Výstavy — zažijte umění

12/15 PŘECE…

Výstava připomene volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece, významné ohnisko českého výtvarného dění v přelomovém období bezprostředně před rokem 1989 a po něm. Stručný průřez dílem členů 12/15 vzniklým mezi polovinou osmdesátých a polovinou devadesátých let dvacátého století ukáže souvislosti tvorby jednotlivých autorů, ale také témata a náměty, které rezonovaly s tehdejším kulturním i společenským ovzduším dynamizovaným touhou po svobodě projevu.

Více o výstavě

Dalibor Chatrný 100

Dalibor Chatrný (1925–2012) patří mezi nejvýznamnější české umělce druhé poloviny 20. století a je bezpochyby ve své generaci nejvýznamnější tvůrčí osobností Brna. Umění bylo pro Chatrného nástrojem poznávání světa, stejně jako filosofie a věda. Vycházel z pozorování procesů v přírodě a snažil se propojovat vědu s uměním. Jeho tvorba byla vždy experimentem, po celou dobu přicházel s novými koncepty i materiály, přičemž významný byl pro Chatrného především proces. Výstava v GASK se zaměřuje na jednu oblast z šíře jeho experimentálních přístupů, která je spojena s tvůrčími principy prosakování a perforování.

Více o výstavě

Alena Kučerová 90

Alena Kučerová (*1935) patří k nejvýraznějším osobnostem českého umění od počátku 60. let 20. století. Za svoji tvorbu získala řadu ocenění, naposledy v roce 2023 Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Vnesla experiment a novátorství zejména do oblasti grafiky. Jako základní stavební prvek svých prací používala strukturu a bod a její tvorba směřovala ke konstruktivnímu výtvarnému projevu. Ústředním tématem však bylo zobrazování člověka a krajiny, dotýkala se osobně niterných témat a prožitků přírody. Výstava ukáže výběr z autorčiny grafické tvorby, perforované tisky, kovové matrice a asambláže z nejposlednějšího období tvorby.

Více o výstavě

Aldin Popaja – Labyrinty

Malíře, grafika a pedagoga Aldina Popaju (*1971 v Jajci) lze popsat jako člověka žijícího mezi dvěma světy. Jako rodák z Bosny a Hercegoviny byl hluboce zasažen lidskou tragédií násilného rozpadu Jugoslávie během první poloviny devadesátých let dvacátého století. V GASK Aldin Popaja vystavuje obrazy ze dvou cyklů: Létající kameny (2023–24) a Kamenní spáči (2025). Oba tyto cykly se vztahují k fenoménu stećků čili náhrobních kamenů vzniklých mezi polovinou dvanáctého a začátkem šestnáctého století a nacházejících se převážně na území dnešní Bosny a Hercegoviny.

Více o výstavě

Stanislav Tůma – Praha šerosvitná

Stanislav Tůma (1950–2005) je znám především jako fotograf inspirovaný poetickým prostředím Malé Strany a Hradčan, které urbanisticky ztělesňují křehké složitosti kulturních dějin a lidské paměti. Komorní výstava v GASK se tematicky zaměřuje na Tůmovo zaujetí fenoménem šerosvitu, tedy symbolického kontrastu světla a stínu. Koná se jako připomenutí významné postavy moderní české fotografie v roce jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin a k dvacátému výročí jeho úmrtí.

Více o výstavě

Jana Kasalová – Zpaměti

Jana Kasalová čte mapy jako beletrii. Představují pro ni schematizaci i viditelný záznam různých vrstev paměti kulturní krajiny. Nachází v nich vedle konvenční snahy o objektivní zachycení prostoru, v němž žijeme, kvalit jeho povrchu, reliéfu a linií hranic, i různá svědectví spirituálních, společenských a historických souvislostí a událostí, které ji inspirují k vlastnímu proměřování a zaznamenávání prostoru. Výsledky této subjektivní kartografie – své geoanatomické „portréty“ území a států – vystaví v Experimentálním prostoru GASK.

Více o výstavě

Tomáš Pilař – Žeň klidného oka

Malíř a kreslíř Tomáš Pilař (*1979) žije a pracuje ve vlídném ústraní rodinného domku se zahradou v Podlažicích u Chrasti, kde se nerušeně věnuje přemýšlení a tvorbě. A tyto dvě činnosti jsou u Pilaře neodmyslitelně spojené: každý jeho obraz lze totiž označit za nesamozřejmé zhmotnění hloubavého myšlenkového procesu. O to obdivuhodnější je skutečnost, že se jeho vizuální poetika vyznačuje především bezprostředností, nenuceností, svou dotykovou spontaneitou. Právě tyto vlastnosti nás přivádějí k podstatě autorova díla.

Více o výstavě

Mumie v krajkách, porcelánové plastiky a šperky Terezy Eisnerové

Porcelán Terezu Eisnerovou fascinuje svou jemností, ušlechtilostí, hladkým povrchem, tvrdostí a zároveň křehkostí. Postupně si v tomto médiu rozvinula zcela originální rukopis, výrazně posouvající hranice běžně využívaných možností materiálu. Ačkoliv má na svém kontě figury v životní velikosti i velkoformátové sochy a reliéfy, v porcelánu se věnuje drobné až miniaturní plastice, v níž může naplno vyniknout potenciál materiálu. Autorka je se svou virtuózní prací v miniaturním formátu i s výrazně expresivní tematikou mumií a dalších makabrózních výjevů v kontextu české sochařské scény skutečným solitérem.

Více o výstavě

Stálá expozice – Labyrintem

Galerie Středočeského kraje otevřela 29. června 2024 u příležitosti výročí 60 let galerie novou sbírkovou expozici, která svým nehistorickým pojetím naváže na úspěšný projekt Stavy mysli / Za obrazem, vyznamenaný v roce 2015 národní cenou Gloria musaealis. Expozice, koncipovaná jako výzva k putování LABYRINTEM, je volně inspirována knihou Tisíc tváří hrdiny amerického religionisty a etnologa Josepha Campbella (1904–1987), který zkoumal společné základy mýtů, bájí i náboženských nauk.

Více o výstavě