Ostrov / Island

ENG ↓

Josef Šíma (1891–1971)

Ostrov

1931

olej, plátno, 62 * 72 cm

GASK O 44

Josef Šíma ve své tvorbě odkazuje k mytickým počátkům, neustále se vrací k původní jednotě světa a člověka, harmonii protikladů nebe a země, světla a tmy. Směřuje k elementárním formám, které nesou symbolický význam. Na přelomu 20. a 30. let Šíma prošel názorovou proměnou, při níž mu příroda už přestala být předlohou obrazů, ale stala se zdrojem jeho inspirace a imaginace. Esence krajiny, zbavená popisnosti a redukovaná do několika elementárních znaků, ztratila hmotnost a nabyla smyslové naléhavosti. Začíná tu převládat lyrismus a autor se ryze výtvarnými prostředky – řečí linií, barev a světla – obrací k našemu smyslovému vnímání a citovému prožitku více než k rozumovému chápání. Od roku 1930 se už všechno obrazové dění odehrává ve volném prostoru, v němž došlo k významnému posunu gravitace. Její těžiště už není dole, ale v centru obrazu. Konkrétní realita se téměř vytrácí a zbývají jen překrývající se nehmotné plány, levitující formy se světelnými plochami okrů a modrými hloubkami vod. Smyslem letu je nejen cesta ke svobodě, ale i ke světlu.

Obraz Ostrov je charakteristickou ukázkou malířského lyrismu z počátku 30. let a zastupuje jednu z nejvýznamnějších tendencí českého umění, kterou lze v mezinárodním kontextu považovat za originální příspěvek evropské avantgardě. Dílo Josefa Šímy patří k nejvýznamnějším hodnotám českého moderního umění a současně má své místo v dějinách francouzského malířství 20. století.

Josef Šíma (1891–1971)

Island

1931

oil, canvas, 62 * 72 cm

GASK O 44

In his art, Josef Šíma works with references to mythical origins, repeatedly exploring the original unity of man and the world, as well as the harmony expressed by the dualities of heaven and earth or light and darkness. His art seeks out elementary forms imbued with symbolic meaning. In the late 1920s and early 1930s, Šíma began to take a new approach in which nature was no longer the subject of his paintings, but the source of his inspiration and imagination. The essence of the landscape, stripped of its descriptiveness and reduced to a few elementary signs, lost its materiality and acquired a new sensual urgency. His work began to be primarily lyrical in nature, using purely artistic means – the language of lines, colours and light – to focus on our sensory perception and emotional experience more than on our rational understanding. After 1930, all of the painting’s action plays out in an open space characterised by a significant shift in focus. Its centre of gravity is no longer at the bottom of the image but at its centre. Concrete reality disappears almost entirely, leaving only intangible overlapping planes, levitating forms with luminous fields of ochre and the blue depths of water. Flight is a journey not just to freedom, but also towards light.

A typical work of lyrical painting from the early 1930s, Island is an example of one of the most significant trends in Czech art – one that, on an international level, can be considered an original contribution to the European avant-garde. The work of Josef Šíma ranks among the most important values of Czech modern art, while it also has its place in the history of French painting of the 20th century.