2018
recyklovaný kov, v. 4,20 m
zapůjčeno od autorky
Při pohledu na stromy vnímáme jejich hustotu a barvu listí, velikost, rozestupy, druh, stáří, stín koruny a jak formují paměť místa. Často se však stává, že stromy jsou vysazené tam, kde přebývají, zakrývají část domu, nebo kde naopak chybějí. Některé stromy, převážně ty městské, za letního sucha nebo v extrémních podmínkách, vyžadují přiměřený prostor, z něhož si mohou samy brát podzemní vodu. Většinou však stačí o vzrostlý strom pravidelně pečovat a v období vegetačního klidu snížit jeho těžiště, než jej později legislativně snadněji pokácet. Tak nenávratně mizí mnoho stromů, které mohly být zachovány pro budoucí generace nejen lidské, ale i ptačí a hmyzí.
Dagmar Šubrtová
Dagmar Šubrtová (*1973 v Duchcově) žije v Kladně. Studovala v letech 1993–1994 na Výtvarném institutu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v Ateliéru skla, v letech 1994–2000 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, Ateliér sochařství u Kurta Gebauera, kde pak v letech 2003–2013 působila jako odborná asistentka. Samostatně vystavuje od roku 1992 a je autorkou řady realizací. Je též aktivně činná jako kurátorka. V letech 2002–2010 vedla Galerii Mayrau v bývalém dolu Mayrau ve Vinařicích u Kladna, kde také pravidelně intervenovala do prohlídkové trasy. V letech 2000–2020 byla kurátorkou Galerie Makráč – výstavní síně Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v Praze na Petřinách. V Kladně společně s dědici umožnila veřejné zpřístupnění Domu sester Válových. V letech 2015–2017 byla hlavní koordinátorkou mezinárodního projektu Frontiers of Solitude, zaměřeného na proměnu krajiny a provázanost postindustriální společnosti a přírody. Příležitostně spolupracuje s vědci z oblasti přírodních i humanitních věd.
Ve své tvorbě vychází z média sochy, která jí poskytuje základ pro prostorovou úvahu, pohybuje se však volně mezi dalšími médii, jako je objekt, instalace, fotografie. Její tvorba reflektuje prostředí, ve kterém žije, pracuje s myšlenkou identity místa a jeho kulturního, historického a sociálního vlivu. Dlouhodobě reflektuje postindustriální krajinu, zajímá se o procesy přeměn a o působení člověka, jenž svou činností ovlivňuje i globální systém. Pozoruje procesy přírody a uvědomuje si její neustálé ohrožení.
V současné době probíhá výstava Dagmar Šubrtové Stella Maris v Experimentálním prostoru GASK (12/12/2020 – 26/9/2021), kurátorkou výstavy je Adriana Primusová.