Ve své tvorbě je Hendrych ovlivněn zejména expresivitou českého baroka, ale současně i jeho smyslem pro stavbu sochy a její umístění v prostoru – krajině. Navazuje na linii moderní plastiky rozvíjené Henry Moorem nebo Marinem Marinim, ale i na nový realismus a pop-art. Od šedesátých let rozvíjí téma figury v rámci tendencí tzv. nové figurace a i nadále neustále zkoumá nové možnosti jejích vyjádření i experimentováním s materiály. Soubor smaltovaných plastik, který v jeho tvorbě zaujímá výjimečné místo, vznikl na základě účasti na třech ročnících sympozia Smalt Art Vítkovice v Ostravě v letech 2009, 2010 a 2012. Zde získal ojedinělou příležitost pracovat s technikou smaltu, kterou upravoval povrchy kovových desek. Namísto klasické modelace komponuje plochy tak, aby vytvářel prostorové celky – figury, které nazývá Strážci nebo Hlavy. Jedna z nich je poctou příteli – umělci geometrických forem – Hugovi Demartinimu.
Jan Hendrych (narozen 1936 v Praze, žije a pracuje v Praze) studoval v letech 1955–1961 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v sochařských ateliérech Josefa Wagnera a Jana Kavana, v letech 1963–1966 postgraduálně na Akademii výtvarných umění v Praze u Karla Hladíka a Karla Lidického. Poprvé se veřejnosti představil na výstavě Socha 1964 v Liberci a první samostatnou výstavu měl v roce 1966 v Galerii mladých v pražském Mánesu. Po roce 1968 mu bylo vystavování znemožněno a věnoval se restaurování. Od roku 1990 vedl Ateliér figurálního sochařství a medaile na Akademii výtvarných umění v Praze, roku 1991 zde byl jmenován profesorem a v letech 1993–1995 byl prorektorem. Externě působil v letech 1991–2009 na Akademii umění v Bánské Bystrici a v letech 1997 a 1999 vyučoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Helsinkách. Získal několik prestižních ocenění (1990: první cena na Trienále plastiky v Sopotech; 1992: zlatá a bronzová medaile na Bienále Dantesca v Raveně; 1996: cena Ministerstva kultury Italské republiky na Bienále Dantesca v Raveně). Účastnil se mnoha sochařských sympozií v ČR i v zahraničí a je autorem mnoha realizací v krajině a veřejném prostoru. Jeho dílo je zastoupeno v prestižních českých i zahraničních sbírkách, včetně GASK.
(Adriana Primusová)
Vystavená díla:
Strážce – Žena / Guardian – Woman, 2012
Strážce / Guardian, 2012
Strážce – Na památku Huga Demartiniho / Guardian – In Memory of Hugo Demartini, 2012
Hlava I / Head I, 2010
Hlava II / Head II, 2010
smaltovaný kov / enamelled metal
Světlík Art Foundation