2023
beton
Vojtěch Trocha vystudoval na AVU sochařství a ve škole i nadále působí ve štukatérské dílně. V jeho díle se bytostná hravost a smysl pro detail přirozeně setkávají s hlubokým zájmem o historii a její hmotné stopy v umění a řemesle. Oslovují ho autentické historické artefakty, jejichž příběhy dokáže tlumočit po svém, s respektem i humornou nadsázkou. Nevyhýbá se však ani námětům ze současnosti – je citlivým a soustředěným pozorovatelem a pro své figurální práce si hledá náměty v nejbližším okolí – v rodině a mezi přáteli. Jeho práce se v různých polohách dotýká tématu protikladu vnitřního prostoru sochy a jejího povrchu. Neortodoxní výběr materiálů (vedle pryskyřic používá lepené dřevěné špalíky, špejle, kartony i papírovou hmotu) a práce náročná na čas i preciznost svědčí o tom, jak důležitý je pro autora vlastní proces vzniku díla. Intuitivní modelování tvaru vychází často více z autorových rafinovaných konstrukčních principů než z tradičního pojetí plastiky jako formované hmoty. Tvar buduje postupně jako neuronovou síť, která spojuje jednotlivé body mezi sebou zdánlivě křehkými vazbami do pevné organicky působící struktury, ne nepodobné buněčným tkáním či rostlinným pletivům. Tato struktura může být samostatným tvarem, konstrukcí a „tělem“ autonomního díla, nebo kostrou či negativní reliéfní mapou, která na svém povrchu dílo teprve nese. Vždy je však zároveň nositelem sdělení ukrytého ve struktuře pletiva samého, které otvírá prostor pro úvahy o nezbytnosti zklidnění, soustředění a citlivosti pro křehkost i pevnost nejen v práci s materiálem.
Dílo V betonovém pelíšku je zrcadlením autorovy práce, která byla součástí výstavy Zkusmos (26. 3. – 20. 8. 2023, Experimentální prostor a Projectroom). Křehký poloprůsvitný fantom spící dívčí postavy, jejž autor spojil se strukturou lepenou z bambusových špejlí a zavěsil v expozici do prostoru, upravil pro exteriér galerie do podoby připomínající spící Šípkovou Růženku, spočívající na betonovém sarkofágu.