Člověk nesený větrem / Man Borne by the Wind

ENG ↓

Jindřich Štyrský (1899–1942)

Člověk nesený větrem

1934

olej, plátno, 100 * 65 cm

GASK O 83

V imaginativní tvorbě Jindřicha Štyrského hrál zásadní úlohu zájem o psychoanalýzu a obzvlášť o sféru snu. Své sny si zapisoval a kreslil, věnoval se jejich studiu a hledal v nich možnou interpretaci osobní imaginace. Často je využíval jako výchozí impuls pro svá znepokojivá díla.

Obraz Člověk nesený větrem vznikl ve stejném roce jako Skupina surrealistů ČSR, jejímž byl Štyrský spoluzakladatelem. Vychází z úzkostné snové představy a bývá přiřazován k dílům, která básník Vítězslav Nezval zahrnoval do kategorie „halucinatorních objektů – monster“. Do prázdného prostoru přízračné krajiny jsou vedle sebe volně zavěšeny dva záhadné objekty, známé i z dalších autorových obrazů: roztékající se hadrová panenka a Harlekýnův plášť, odkazující ke commedii dell’arte. Hádankovitý obsah surrealistického obrazu nelze vysvětlit racionálními postupy. Úzkostný přelud vystupuje na povrch z hlubin nevědomí, aby se stal základem nově stvořené reality umění, osvobozující osobnost umělce i diváka od tabuizovaných skutečností.

Jindřich Štyrský absolvoval pražskou Akademii, vedle malby se věnoval fotografii, koláži, typografii i teoretické práci. Zásadním tvůrčím i lidským momentem se pro něj stalo setkání s Marií Čermínovou – Toyen v roce 1922. Jako umělecká dvojice vytvořili imaginativní malířský směr artificialismus a v polovině 30. let se přiklonili k surrealismu. Jindřich Štyrský zemřel předčasně v roce 1942.

Jindřich Štyrský (1899–1942)

Man Borne by the Wind

1934

oil on canvas, 100 * 65 cm

GASK O 83

The imaginative art of Jindřich Štyrský was fundamentally influenced by his interest in psychoanalysis in general and the dream world in particular. Štyrský recorded and sketched his dreams, studied them and tried to find possible interpretations of his personal imagination. And he often used dreams as a starting point for his unsettling works of art.

Man Borne by the Windwas created the same year that the Czechoslovak Surrealist Group was established, with Štyrský as one of the co-founders. The painting draws on an angst-filled dreamlike imagination and is usually placed among those works that the poet Vítězslav Nezval included in his category of ‘hallucinatory objects and monsters’. Two mysterious objects found in several of Štyrský’s other paintings (a melting rag doll and a Harlequin cloak – a reference to the commedia dell’arte) hang next to each other in the empty space of a ghostly landscape. The enigmatic motifs in this Surrealist painting cannot be explained rationally. Eerie phantasms rise from the depths of the unconscious to form the basis of a newly created artistic reality that liberates the artist and the viewer from taboo elements of real life.

A graduate of Prague’s Academy of Fine Arts, Jindřich Štyrský not only produced paintings, photographs, and collages, but also did typographic design and wrote on art theory. A fundamental moment in his personal and artistic life was his meeting with Marie Čermínová (Toyen) in 1922. Together, this artistic duo came up with the imaginative art style they called Artificialism. In the mid-1930s, they turned towards Surrealism. Jindřich Štyrský died prematurely in 1942.