Obraz z roku 1932 / Painting from 1932
ENG ↓
Jindřich Štyrský (1899–1942)
Obraz z roku 1932
1932
olej, plátno, 196 * 130 cm
GASK O 312
Legendární výstavou Poesie 1932 se česká avantgarda přihlásila k spojení s mezinárodním proudem surrealismu, do jehož širších souvislostí tak vstoupil i domácí poetismus, oslavující poezii všedního dne, hravost, komiku i svět iluzí a lidové zábavy. Širší soubor, jímž byl na výstavě zastoupen Jindřich Štyrský, obsahoval jedno z jeho zásadních děl – Obraz z roku 1932.
V tomto Štyrského monumentálním hádankovitém obraze je přítomen princip paradoxu, stejně jako úzkostný motiv zmaru. V prázdném, „manýristicky“ ubíhajícím prostoru obrazu je volně zavěšena rozpadávající se antikizující postava s poněkud „iracionálním“ barevným stínem. Vedle statue je v pádu zachycena enigmatická figura fantoma. Oba na sobě nezávislé děje pádu a destrukce rámuje v prostoru neukotvený, rozpadávající se dřevěný útvar, který je citací ze slovníku Štyrského utkvělých motivů. Krásná, až naturalistická forma obrazu je v dráždivém rozporu se znepokojivým, neurotizujícím a stěží rozluštitelným poselstvím snové vidiny.
Jindřich Štyrský absolvoval pražskou Akademii, vedle malby se věnoval fotografii, koláži, typografii i teoretické práci. Zásadním tvůrčím i lidským momentem se pro něj stalo setkání s Marií Čermínovou – Toyen v roce 1922. Jako umělecká dvojice vytvořili imaginativní malířský směr artificialismus a v polovině 30. let se přiklonili k surrealismu. Jindřich Štyrský zemřel předčasně v roce 1942.
Jindřich Štyrský (1899–1942)
Painting from 1932
1932
oil on canvas, 196 * 130 cm
GASK O 312
With its legendary exhibition Poesie 1932 [Poetry 1932], the Czech avant-garde officially embraced the international Surrealist movement, which thus came to encompass Czechoslovak Poetism – a celebration of the poetry of everyday life, playfulness, comedy and the world of illusions and folk entertainment. The broad range of works that Jindřich Štyrský showed at the exhibition also included one of his most important pieces, Painting from 1932.
In this enigmatic monumental painting, the viewer will find the use of paradox as well as an angst-filled motif of confusion. Suspended freely in its empty ‘Mannerist’ space is a decaying classical figure with a somewhat ‘irrational’ coloured shadow. Next to the statue is the enigmatic figure of a phantom in free-fall. The two independent processes of falling and decay are framed by an unanchored crumbling wooden shape, one of Štyrský’s commonly used motifs. The painting’s beautiful, almost naturalistic form contrasts starkly with the unsettling, neurotic and barely decipherable message of the dream vision.
A graduate of Prague’s Academy of Fine Arts, Jindřich Štyrský not only produced paintings, photographs, and collages, but also did typographic design and wrote on art theory. A fundamental moment in his personal and artistic life was his meeting with Marie Čermínová (Toyen) in 1922. Together, this artistic duo came up with the imaginative art style they called Artificialism. In the mid-1930s, they turned towards Surrealism. Jindřich Štyrský died prematurely in 1942.