Bez názvu (Nebeský Jeruzalém) / Untitled (Celestial Jerusalem)

ENG ↓

Václav Boštík (1913–2005)

Bez názvu (Nebeský Jeruzalém)

1991

olej na plátně, 115 * 115 cm

GASK O 1593

Václav Boštík: „Kdybych měl krátce charakterizovat své úsilí, pak bych řekl, že hledám ztracený ráj. Pokouším se nalézt východisko z labyrintu, ve kterém žijeme, a přiblížit se natolik ráji, abych z něj alespoň něco zahlédl.“

V pracích z konce 80. a počátku 90. let Boštík tematizuje světlo a vztahuje se především k jeho symbolickým hodnotám. Vzniká několik obrazů Nebeského Jeruzaléma, kterými pokračuje v křesťanské tematice přítomné od jeho raných děl. Dematerializací barevné plochy a prací s vnitřním světlem navazuje na iniciační osobnost české moderní lyriky Josefa Šímu. Boštík k meditativně-minimalistickému výrazu, pro který mu byla vždy důležitá filosofická a teologická východiska, směřoval již od počátku své tvůrčí dráhy. Soustřeďoval se často na archaické kultury a staré evropské umění, ve kterých viděl alternativu k rozdrobenosti moderní civilizace. V celé své tvorbě hledal univerzální, nadosobní řád, jednotu člověka s přírodou a Bohem, cestu ke světu prvotní zkušenosti. V průběhu své tvůrčí dráhy směřoval k čím dál větší objektivitě a potlačení vlastního individua, spěl k malbě, ve které se podle vlastních slov vyhýbal „popisné služebnosti, expresivní deformaci a subjektivnímu zneužití“ a postupně se omezil na „objektivní“ barevné plochy, základní geometrické tvary a shluky bodů v jednoduchých geometrických vztazích.

Václav Boštík je jedním z nejvýznamnějších malířů proudu poválečné lyrické abstrakce. Byl členem Umělecké besedy a jedním z iniciátorů skupiny UB 12.

Václav Boštík (1913–2005)

Untitled (Celestial Jerusalem)

(1991)

oil on canvas, 115 * 115 cm

GASK O 1593

Václav Boštík: ‘If I had to briefly characterise my efforts, I’d say that I’m looking for a lost Eden. I’m trying to find a way out of the labyrinth in which we live, and to come close enough to paradise to see at least some of it.’

In his works from the late 1980s and early 1990s, Boštík explored the subject of light, mainly in reference to its symbolic values. He produced several paintings titled Celestial Jerusalem at the time, thus continuing the use of Christian themes that had been present in his work since the beginning. His dematerialising of the colour surface and use of inner light shows the influence of that leading representative of Czech Modernist lyricism, Josef Šíma. Boštík had been working towards a meditative-minimalist style, for which philosophical and theological foundations were always of great importance, since the beginning of his artistic career. He often focused on ancient cultures and old European art, in which he saw an alternative to the fragmented nature of modern civilisation. In all his works, he sought a universal order that is greater than the individual, a unity of man with nature and God, a path to the world of primal experience. Over the course of his career as an artist, he moved towards an ever-greater objectivity while suppressing his own individuality and moving towards a style of painting in which, in his own words, he avoided ‘descriptive servility, expressive deformation and subjective abuse’, while gradually limiting himself to ‘objective’ colour surfaces, basic geometric shapes and clusters of points in simple geometric relationships.

Václav Boštík is one of the most important representatives of post-war lyrical abstraction. He was a member of Umělecká Beseda and a co-founder of the UB 12 art group.