Film

ENG ↓

Zdeněk Pešánek (1896 –1965)

Film

1928

kov, plastická hmota, 81, 5 cm

DP 25, majitel: Národní galerie Praha

Vznik dynamické plastiky Film nejspíše úzce souvisí s aktivním působení Zdeňka Pešánka v Klubu za nový film, propagujícím kvalitní filmovou tvorbu, kolem roku 1928. Tvarosloví kinetického objektu navazuje na konstruktivistický jazyk Bauhausu. Pešánek měl z okruhu Bauhausu blízko především k uměleckému i teoretickému uvažování maďarského tvůrce Moholy-Nagye, který se ve svých odborných statích zmiňuje o silném vlivu filmu na výtvarné umění, díky němuž došlo k zesílení zájmu o problematiku projekce, světla, pohybu a prolínání.

Dílo Film není tedy pouze objektovou geometrickou abstrakcí a apoteózou elektrického věku, ale vyjadřuje se emotivněji v duchu Pešánkova „obsahového konstruktivismu“, v němž stoupající „astrální“ spirála filmového pásu vytváří jakýsi model pohybu kosmických těles, vztahující se k vyšším principům. Vertikální skladba díla i materiálové zastoupení naznačují nové dimenze směřování, jež se vlivem kulturního a technologického vývoje před lidstvem otevírají.

Kutnohorský rodák Zdeněk Pešánek byl sochař, malíř a architekt, průkopník v oblasti multimediálního kinetického umění. Od roku 1924 byl členem Devětsilu. Využitím moderních technologií a nových materiálů překonal meze tradičního sochařství. Základem jeho experimentálního přístupu spojujícího umění s technikou bylo využití světla jako základního výtvarného prostředku. Jeho světelně kinetická plastika na Edisonově transformační stanici v Praze byla historicky první kinetickou plastikou ve veřejném prostoru.

Zdeněk Pešánek (1896 – 1965)

Film

(1928)

metal, plastic, 81, 5 cm

DP 25, National Gallery Prague collection

The origins of the kinetic sculpture Film are almost certainly closely related to Zdeněk Pešánek’s active involvement around 1928 in the Club for New Film, an association which promoted quality film production. The sculpture’s formal vocabulary follows on the Constructivist language of the Bauhaus. Of the Bauhaus circle, Pešánek was particularly attracted to the artistic and theoretical ideas of the Hungarian artist László Moholy-Nagy, who in his essays described the strong influence of film on the visual arts, a development that led to an increased interest in questions of projection, light, movement and the fusion of various media.

Film is thus more than just an abstract geometric object and apotheosis of the electric age; it expresses itself more emotionally in the spirit of Pešánek’s ‘content-based Constructivism’, in which the ascending ‘astral’ spiral of the film strip is a kind of model of the movement of cosmic bodies that relates to higher principles. The sculpture’s vertical composition and the materials from which it was made hint at a possible new direction for humankind made possible by cultural and technological development.

Sculptor, painter, architect and Kutná Hora native Zdeněk Pešánek was a pioneer in the field of multimedia kinetic art. He joined the Devětsil association in 1924. Using modern technologies and new materials, Pešánek overcame the limits of traditional sculpture. In his experimental approach combining art with technology, he made use of light as a basic artistic medium. His kinetic light sculpture at the Edison transformer station in Prague was the first ever kinetic sculpture in public space.