ADÉLA MATASOVÁ – METASYSTÉMY

Soustředěná, intelektuálně vyhraněná a vždy aktuální tvorba Adély Matasové patří k zásadním příspěvkům českému výtvarnému umění od šedesátých let minulého století až po současnost. Tato autorka vždy dokázala podnětným způsobem reagovat na aktuální umělecké proudy a obohacovat je originálními výrazovými koncepty i jedinečnými interpretacemi, vyrůstajícími z jejího neutuchajícího zájmu o nejnovější vývoj. I když na pražské Akademii výtvarných umění v roce 1964 absolvovala v ateliéru monumentální malby, tak se od samých počátků své práce soustředila na permanentní rozšiřování experimentálních uměleckých forem a postupů. Vedle kresby či grafických technik se již na konci šedesátých let obrací k inovativním reliéfním či prostorovým realizacím využívajícím jako výrazového prostředku epoxidovou pryskyřici. V následujícím desetiletí pro sebe objevuje novou matérii – autorsky vyráběnou lněnou papírovou hmotu, která jí v často monumentálních dílech dovolila zaměřit se na procesuální umělecké postupy a vlastní tělesnost. Po roce 1989 sílí její zájem o komplexní prostorová a nezřídka také site-specifická díla, přičemž portfolio výrazových prostředků obohacuje o ocel disponující potenciálem reflexe. Zrcadlení tohoto ušlechtilého materiálu autorku inspiruje k prohlubování experimentů zaměřených na rozvoj kinetických a interaktivních možností artefaktu. Tento dynamizovaný umělecký výraz logicky ústí do využívání rozmanitých forem technického obrazu. V případě fotografie autorka exponuje vlastní performující tělo a v případě videa pracuje s napětím pramenícím z manipulace s datovými soubory. 

Adéla Matasová představuje v rámci projektu Metasystémy bohatý konvolut děl, který z chronologického pohledu zastupuje celou šíři její dlouhodobé a usebrané umělecké práce. Přesto nelze na tuto výstavu nahlížet jako na pokus o retrospektivní přehlédnutí dosavadní tvorby. Její koncepce je strukturována tak, aby dovolovala v souvislosti s prezentovanými uměleckými díly formulovat základní autorčino zaměření na metasystémové celky. Ty se nacházejí v tématech spojených s reflektováním organických struktur zachycených v raných kresbách, v civilizačních projevech propojujících environmentální, krajinné a urbanistické souvislosti, v symbolických formách odkazujících k měřítku lidského těla i architektonickým významům reprezentujícím podstatu evropské kultury, v racionálních zákonitostech vyrůstajících z řádu přírody i vědeckých experimentů a v neposlední řadě ve společenské zakořeněnosti každého jedince, prostředkované jeho tělesností vztahující se k okolnímu světu. Zmíněné okruhy se na půdorysu výstavy různě prolínají, vyvíjejí, vzájemně ovlivňují, aby v logickém sklenutí propojily vlastnosti metasystémů a tvorby Adély Matasové, které prostřednictvím důsledné a kritické rekonfigurace vlastního uspořádání mohou při zachování stávajících parametrů vést k paradigmatické změně. 

Michal Koleček 

*  *  *

Adéla Matasová se narodila v Praze roku 1940. V letech 1958 až 1964 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru monumentální malby u Vladimíra Sychry a později u Arnošta Paderlíka. Po absolutoriu se intenzivně zapojila do živé umělecké atmosféry spojené s uvolněnou politickou a kulturní atmosférou konce šedesátých let. Prezentovala svoji tvorbu na prvních kolektivních přehlídkách, mezi kterými lze například zmínit výstavu Nová jména v Galerii Václava Špály v Praze v roce 1967. V následujícím roce získala stipendium UNESCO pro studijní pobyt ve Francii. První samostatné výstavy potom Adéla Matasová připravila pro Letohrádek Ostrov a Galerii Fronta v Praze v letech 1971 a 1972. V období normalizace a v osmdesátých letech si autorka udržovala vědomý distanc od oficiálního kulturního provozu. S novou energií se potom na české i mezinárodní scéně prosazuje po roce 1989. Na začátku devadesátých let – v roce 1991 – připravila výstavu pro Novou síň v Praze a v roce 1997 představila první rozsáhlou retrospektivní přehlídku své tvorby v Paláci Kinských Národní galerie v Praze. Na ni po více než deseti letech navázala reprezentativní prezentace její tvorby nazvaná Mluv ke mně v Museu Kampa v Praze v roce 2008. Mezi lety 1990 až 2003 Adéla Matasová působila v pozici vedoucí ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde se zásadní měrou zasloužila o rozvoj konceptuálních a intermediálních tendencí. Současně s aktivitami na místní umělecké scéně se ovšem tato autorka intenzivně zapojila do mezinárodního kontextu, přičemž mezi její nejvýznamnější zahraniční projekty bezesporu patří samostatná výstava nazvaná Hidden Images v Muzeu současného umění v Denveru v roce 2004.