Svatopluk Klimeš (nar. 1944), malíř, kreslíř, fotograf, multimediální umělec, performer a vysokoškolský pedagog, posunuje tradiční média do oblasti experimentu. Ve své tvorbě využívá již od šedesátých let práci s ohněm. Živel ohně a malba popelem mu umožňují výtvarně i metaforicky tematizovat otázku pomíjivosti a současně zanechávání stop a jejich mapování v paměti místa i dějin civilizace. Pálení a propalování spojené s destrukcí materiálu v sobě nese transformaci, tvoření a zrod nového. Archetyp bájného ptáka Fénixe, který hyne spálením sebe samého a opět se z popela rodí, použil autor jako metaforu pro nadějnou vizi dnešního ohroženého světa.

Klimešova tvorba, často narativního charakteru a někdy i odlehčená humorem, se snaží uchopit podstatu plynutí času. Obrací se k nejrůznějším momentům dějin, mytologie, dotýká se prožitých událostí a konkrétních míst, vztahuje se k tématu smrti.

Výstava se soustředí zejména na Kutnou Horu, která byla autorovi inspirací k výstavě samé i ke vzniku několika jednotlivých děl. Fascinován Kutnohorskou iluminací, znázorňující dobývání a zpracování stříbra, Klimeš sleduje, jak zde lidská činnost zanechala své stopy pod zemským povrchem, a zároveň připomíná několikrát obnovovaný chrám svaté Barbory. Instalace vytvořené pro Kutnou Horu, s tématem upomínajícím na pomíjivost a marnost (memento mori), vyvažuje Fénix, symbol proměny, znovuzrození, a tedy naděje. Autorovo uvažování v širších souvislostech
a jeho příznačné překračování žánrů spatřujeme v hudebních tématech evropských klasiků nebo v kresbách výtvarně komunikujících s japonskou básnickou formou haiku.

Klimeš zde představuje svoji tvorbu v celé šíři spektra, její procesuální charakter přítomný v obrazech malovaných popelem a ohněm, v instalacích, světelných instalacích fotografií, ve videu i performance.