Dalibor Chatrný patří mezi nejvýznamnější české umělce druhé poloviny 20. století spojené s brněnskou uměleckou scénou. Umění bylo pro Chatrného nástrojem poznávání světa, stejně jako filosofie a věda. Vycházel z pozorování procesů v přírodě a snažil se propojovat vědu s uměním. Jeho členitá tvorba byla neustálým experimentem, po celou dobu přicházel s novými koncepty i materiály, přičemž podstatný byl pro Chatrného zejména procesuální a prostorový charakter tvorby, definovaný opakováním a sledováním měnících se struktur. Jeho přístup k tvorbě byl konceptuální, vycházel z myšlenky a zkoumání elementárních vlastností jevu, které uskutečňoval v kreativním a hravém tvůrčím procesu.

Výstava se zaměřuje na jednu oblast z celé šíře jeho experimentálních přístupů, která je spojena s tvůrčími principy perforování a prosakování. Cesta k prvním experimentům vycházela z vyjadřovacích možností grafiky. V druhé polovině šedesátých let začal Chatrný vytvářet perforovanou grafiku tak, že z matric perforoval papír v několika vrstvách na sobě, a struktura otvorů v určitém rytmu vytvářela prostorové vztahy. Tento princip rozvinul v zakřivených perforovaných kovových deskách a k perforovaným reliéfním tiskům a mizejícím textům – slepotiskům – se vracel i později. Grafický princip slábnutí a mizení kresby v posledních vrstvách uplatňoval také v „akvamarelech“. Ve druhé polovině osmdesátých let sledoval přírodní procesy barvení a prosakování, zachycující prolínání a vzlínání barev syntetickou textilií poskládanou do obdélníku. Po rozložení do plochy vznikají v závislosti na způsobu skládání konstruktivní vazby. Ty se podobně jako perforací vytvořené struktury snaží postihnout tajemství dalšího prostoru.

Výstava Dalibora Chatrného je uspořádána společně s výstavou Aleny Kučerové (nar. 1935). Pojí je společný vztah ke grafice a experimentu, pracují s perforací materiálu a uvažují o prostoru. Avšak ačkoli jejich výtvarný jazyk vykazuje podobnost, jejich přístupy jsou odlišné. Zatímco u Chatrného jsou perforace či prosakování pigmentů záznamem procesu zkoumání, Kučerová používá perforovaný bod nebo barvu jako výrazový prostředek k dosažení výsledného účinku díla. Oba se vztahují ke krajině a prostřednictvím poznání přírody směřují k hlubšímu poznání světa.

 

Dalibor Chatrný se narodil 28. 8. 1925 v Brně, zemřel 5. 7. 2012 v Rajhradě. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy (1945–1949) a Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Vladimíra Sychry a Vladimíra Silovského (1949–1953). Pedagogicky působil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, po roce 1990 v ateliéru grafiky na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru konceptuálních tendencí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně a na katedře scénografie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Byl členem mj. Klubu konkrétistů, Umělecké besedy a brněnského TT klubu. Je nositelem řady ocenění a jeho tvorba je zastoupena v předních českých i světových sbírkách.

www.chatrny.cz

 

Vystavená díla jsou zapůjčena z umělcovy pozůstalosti – poděkování patří Daně Chatrné – a ze sbírky GASK.

GASK se výstavou zapojuje do celorepublikového projektu iniciovaného Klubem konkrétistů KK3 ke 100. výročí narození Dalibora Chatrného.

Doprovodný program:

  1. 11. 2025 Konference Dalibor Chatrný 100 – pořádá KK 3 a GASK
  2. 12. 2025 GASK mini – Lektorské centrum GASK
  3. 2. 2026 GASK rodinám – mezigenerační výtvarný program, Lektorské centrum GASK
  4. 1. 2026 od 17 hodin komentovaná prohlídka s kurátorkou Adrianou Primusovou

Sledujte nás pro podrobnější info na sociálních sítích GASK.