Termín „minjan“ pochází z hebrejštiny a označuje společenství deseti dospělých mužů, nejmenší možný počet, který je nutné shromáždit ke společné veřejné modlitbě. Minjan je zároveň název pro dvojici výstav fotografií belgického fotografa Dana Zollmanna, který je tichým kronikářem ortodoxní židovské komunity v Antverpách. A do třetice – Minjan je i titul nové knihy spisovatelky a novinářky Margot Vanderstraeten, autorky knižního bestselleru Mazl tov, vydaného v roce 2020 i v Čechách. Jedním z hrdinů nové knihy, kterou na konci května vydává opět nakladatelství Garamond, je právě fotograf Dan Zollmann.

Soubor fotografií nás seznamuje s velmi specifickým prostředím. Překračujeme s ním hranice čtvrti definované ve velkoměstě nejen teritoriálně, ale hlavně spirituálně. Čtvrti, kterou obývá největší evropská ortodoxní židovská komunita, díky níž se Antverpám říká také „Jeruzalém Západu“. Velká část jejích obyvatel stále zachovává původní přikázání a pravidla, žije v určité uzavřenosti a stranou většinové společnosti rytmem a zvyky, které z ostatních evropských měst mizí a jejichž stopy se zvolna stírají a zanikají.

Dan Zollmann fotografuje výjimečné události i běžný život v jinak uzavřené komunitě a jeho svědectví má unikátní uměleckou i dokumentární hodnotu. Fotografické portfolio obsahuje řadu dokumentárních snímků, specifických „zátiší“ i citlivých portrétů a momentek – snímky nabité napětím, někdy jemným humorem, ale i melancholií, intimní záběry prodchnuté snivou atmosférou provázející setkání a protiklady dvou světů a časů.

Cílem společného výstavního projektu galerie arto.to v Uhelném mlýně (Libčice nad Vltavou) a GASK (Kutná Hora) je představit výběr z obsáhlého souboru, známého v zahraničí zejména díky publikaci (Shtetl, vyd. 2016) i výstavám realizovaným v Belgii v průběhu posledních deseti let.

Koncept výstavy je rozdělen do dvou tematických celků, které dovolují nahlédnout dovnitř komunity a zároveň postihnout i její vnější odraz na tváři metropole. V Uhelném mlýně se představí téma kontrastů, vznikajících často jaksi mimochodem, pouhým vstupem viditelně odlišné tradice do kulis pulzujícího západního velkoměsta. V GASK to bude pohled zblízka do intimity rodiny, duchovního společenství, školy i života jednotlivce. Oba soubory vedou dialog o vizuální odlišnosti i setkávání, prolínání a vzájemném ovlivňování. Zároveň seznamují ve faktografické rovině se základními informacemi o historii, ale hlavně o současnosti komunity, jejíž příslušníci přišli do Antverp po druhé světové válce převážně ze střední a východní Evropy – z Polska, Ukrajiny, Maďarska i z bývalého Československa.

Snímky Dana Zollmanna nabízejí daleko víc než jen estetický zážitek nebo vizuálně atraktivní vhled do exkluzivního prostředí – vedou nás k zamyšlení nad jejich lidským poselstvím, nad tématem respektu k jinakosti v dnešní globalizované společnosti, nad pravidly ve společnosti, jejich historickými kořeny a jejich smyslem – a v obecné rovině nad tím, co máme společného. V roce, kdy si připomínáme osmdesát let od prvních transportů, je výstava také připomínkou doby, v níž i u nás žilo české, německé i židovské obyvatelstvo své všední životy pospolu, v jednom prostoru, a naše s pietou opatrované židovské památky představovaly živá centra dnes již neexistujících komunit. V kontextu událostí, které se dnes v Evropě odehrávají, je dané téma více než aktuální.