Každé těleso ve vesmíru přispívá k zakřivení času a prostoru.

                                                                                         Albert Einstein

 

Dlouhodobým zájmem malířky Kateřiny Štenclové je tzv. prostorová malba. Prostřednictvím barvy, která hraje určující roli, uchopuje prostor, a to jak způsobem malby, tak jejím přesahováním z vymezeného prostoru obrazu. Štenclová, která s barvou začala experimentovat již za svých studentských let v 80. letech 20. století, se neustále snaží o posouvání hranic. Abstraktní malbu posouvá k site-specific instalacím vytvořeným z igelitových podložek, které nesou bezprostřední barevné stopy tvůrčího procesu malování na plátno. Poprvé s nimi začala pracovat v roce 2007, kdy náhodně vzniklé barevné kompozice na průhledných igelitech uchopila jako transparentní obraz, do něhož prostřednictvím světla vstupuje prostor. Posun obrazového vnímání pak zpracovává v cyklu obrazů nazvaném Vhledy, kde se nechává volně inspirovat fotografiemi pořízenými (často nezáměrně) vlastním mobilním telefonem. Využívá svůj fotografický archiv náhodných záznamů přítomného okamžiku a tyto fragmenty skutečnosti převedením z digitálního obrazu abstrahuje v malbě. Pracuje zde s fenomény jako redukce, zkratka, dynamika a razance v barevnosti, a přitom současně ji odkaz ke konkrétnímu nově posouvá k práci s tvarem. Zkoumáním a hledáním vnitřní logiky věcí vyvažuje přítomnou emocionalitu a expresivní gesto. Proti sobě tu stojí nahodilost přítomného okamžiku a dlouhodobý proces zaznamenávání, vrstvení a skládání, nesoucí v sobě prožitky a zkušenosti. Plynutí času je provázáno s procesem ohledávání, vnímání prostoru. „Je to právě propojení malby a instalace, které mi dává možnost odkrývat problematiku hry s iluzivností obrazu a zároveň s konkrétností objektu, která mne tak zajímá při objevování našeho současného i podprahového vnímání prostoru,“ uvádí autorka. Výběr z posledních autorčiných prací společně s instalacemi in situ promění prostor Café Fatal v jednotný vizuální celek.

Kateřina Štenclová (narozena 1959 v Praze) vystudovala malbu na Akademii výtvarných umění v Praze (1982–1988). V 80. letech se účastnila výstav neoficiálního umění, v 90. letech na sebe upozornila zejména samostatnými výstavami v Nové síni v Praze (1994) a ve Veletržním paláci – Národní galerii v Praze (1999). Vystavuje v Čechách, v Evropě, USA i Asii. Ohlasu se dočkala v předních uměleckých časopisech Art in America (1999) nebo Artforum (2002) a získala několik zahraničních cen (1996: Fédération Nationale de la Culture Française, 2004: Emaar International Art Symposium Dubai). V roce 2019 byla vybrána Národní galerií do soutěže na výtvarný návrh pražského metra stanice D Nádraží Krč. Její dílo je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Galerie Klatovy/Klenová a v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. Pedagogicky působí na Fakultě humanitních studií a na Francouzském lyceu v Praze. Jedna z jejích posledních prezentací proběhla v loňském roce (2022) na výstavě Díra ve stázi v prostoru mladé scény v pražské Pragovce. V současnosti připravuje jako spoluautorka koncepce s filosofem Miroslavem Petříčkem výstavní projekt podle jeho knihy Myšlení obrazem pro Galerii hlavního města Prahy (kurátorka Jitka Hlaváčková). Kateřina Štenclová patří mezi několik málo českých umělkyň, které se vyjadřují výhradně abstraktní malbou.