Obyčejné věci zobrazované překvapivě na velkorysých plátnech proměnlivým, ale svébytným rukopisem Libora Lípy (* 12. 9. 1963, Valtice) vnáší do galerijních prostor Café Fatal vhled do komorního tématu předmětného světa spojeného s lidskými rituály, sounáležitostí nebo i kontemplací.  Moravský umělec, jehož rádius se rozevírá do širokého vějíře kulturních aktivit, je primárně spojován s věhlasným Mikulovským výtvarným sympoziem „dílna“ (Mikulov Art Sympozium), které spoluzaložil a po dobu pětadvaceti let aktivně organizoval. Toto angažmá téměř zastínilo jeho vlastní tvorbu zaměřenou zejména na malbu, grafiku a design (dočasně také účinkoval v místní hudební formaci „U nás se svítí“).  Libor Lípa však díky své bohaté výstavní činnosti doma i v zahraničí dlouhodobě potvrzuje své umělecké kvality a osobnostní růst. To dokládá i jeho nejnovějších cyklus maleb polévkových mís. Tato malířská kolekce je doplněna o další doprovodné náměty, které souhrnně autor vetknul do názvu výstavy Obyčejné věci.

Libor Lípa se pokouší v předmětném světě objevit vnitřní smysl či duchovní podstatu. V intimním cyklu řeší malbu jako princip sám o sobě. Uvědomuje si nahlížení na naši skutečnost různýma očima a dochází k tomu, že tato rozdílnost pohledů a náhledů komplikuje lidské porozumění a dorozumění.  Nabádá proto k obrácení k jednoduchým, ale základním kamenům naší společné vnitřní integrity.

Významnou roli v jeho malbách hraje světlo a barva. Sám své vnímaní světla a proces malování popisuje slovy:“ Světla jsou různá, tak jako je naše myšlení. Vnitřní, sluneční, umělá, vržená, odražená, cítěná, ztracená, teplá či studená, zakřivená, barevná a bílá, ostrá, měkká atd. Podařilo se mi namalovat obraz, který je uvnitř ozářen světlem slunečným a současně jako celek navenek světlem umělým“.

Zvolenou malířskou sérii jsem na výstavu v GASK vybrala právě pro jeho průzračnou jasnost. Lípa v různých obměnách převléká své porcelánové objekty do rozličných dezénů/dekorů čerpající ze starosvětské tradice, z moravského folklóru či pop-artu. Umělec tedy snoubí na první pohled neslučitelné a vytváří tak nový typ neo-postmoderního zátiší.  Zobrazované zátiší nejen polévkových mís, ale i louhujících se čajových sáčků či plovoucích kachen přenáší naši mysl do stavu spočinutí – usebraní v osobní meditaci nebo sdílení času v soukromí kruhu rodiny a přátel. Za předmětným světem vnímáme niterně prožité situace a hloubku pospolitosti. „Obyčejné věci“ v Lípově barvitém, koloristickém podání nabývají jakéhosi aktualizovaného magického realismu.

V letošním roce ve spolupráci s nakladatelstvím KANT Karla Kerlického vydal autor dvě rozsáhlé a obsáhlé publikace „LÍPA Evidence 1 a Evidence 2 “ mapující jeho tvorbu, které jsou pro návštěvníky k dispozici v galerijním knihkupectví GASK.

Poslechněte si rozhovor s umělcem Liborem Lípou ZDE.

Veronika Marešová