Jméno malíře Vratislava Nechleby (1885–1965) je nečekaně známé spíše v okruhu ctitelů poválečné literatury a filmu než mezi znalci výtvarného umění. Zasloužil se o to Ota Pavel, který ho jako bručounského a misogynního portrétistu zvěčnil ve svém povídkovém souboru Smrt krásných srnců, i následné zpracování literární předlohy ve stejnojmenném filmu režiséra Karla Kachyni z roku 1986. Literární a posléze filmová podoba umělce v obecném povědomí překvapivě přetrvává, jeho malířské dílo se však za posledních téměř sedmdesát let, jež uplynula od jeho smrti, pomalu z veřejného prostoru i výstavních programů galerií vytrácelo.

Vratislav Nechleba vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera a na stejném ústavu získal v roce 1918 profesorské místo. Na pražské Akademii působil čtyři dekády, několikrát dokonce jako rektor školy. Od roku 1908 byl členem SVU Mánes, ale po celý život stál ostentativně stranou úsilí progresivně orientovaných generačních souputníků, usilujících o moderní výraz. Byl společenskou celebritou; patřil k nejvyhledávanějším portrétistům meziválečného období v Čechách. Zachytil nejen tváře herců, bankéřů a průmyslníků, ale i podobu prvních pěti našich prezidentů, počínaje T. G. Masarykem a konče Antonínem Zápotockým. Jeho díla spjatá s prostředím dobových elit byla obdivována pro dokonalou malířskou techniku i bravurní kresbu; suverénní malířský přednes, verismus a smysl pro detail. Jeho dílo prozrazuje fascinaci holandskou (zejména Rembrandtovou) malbou a konzervuje tradicionalistický způsob vyjádření kultivovaný na evropských uměleckých akademiích v druhé polovině 19. století.

Přímým impulsem k uspořádání retrospektivní výstavy byl velkorysý dar paní Anny Nechlebové, která v roce 2001 věnovala Galerii Středočeského kraje rozsáhlý konvolut děl z malířovy pozůstalosti. V průběhu posledních pěti let byla podstatná část souboru restaurována, což napomohlo poznání technické a formální stránky Nechlebových děl. Zároveň studium takto rozsáhlého souboru otevřelo četné otázky týkající se osobnosti umělce a povahy jeho díla, jeho společenského postavení i postavení na umělecké scéně, nebo strategií sebeprezentace a umělecké autostylizace navazující na tradiční vzorce akademické malby 19. století. Otázkou zůstává i to, proč se ve své době tak vyhledávaný a uznávaný umělec dostal na periferii zájmu odborné i laické veřejnosti.

Přehlídka dosud nejširšího shromážděného souboru Nechlebových prací, archiválií a audiovizuálních dokumentů však nabízí nejen pohled na díla samotná, ale ozřejmuje také osobní vazby a vztahy, které mohou obohatit obraz české kultury a společnosti v době první republiky i po druhé světové válce. Při vědomí veškeré solitérní specifičnosti Nechlebovy osobnosti a jeho díla je naším cílem představit shromážděný soubor děl na pozadí biografických údajů a historického kontextu, v němž vznikal i v souvislosti s revizí jednostranného výkladu modernismu.

Doprovodný program:

1. března 2025 od 11:00
Komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy Vandou Skálovou